Soustátíme

Tak a teď si ukážeme, jak by to vypadalo v reálu: Po vypuknutí a splasknutí celoevropské krize došlo v lednu 2014 po krátkém a intenzivním jednání českých a polských politických špiček ke spojení obou zemí. Deník Wyborcza Dnes přinesl stručný souhrn dosavadního stavu jednání o klíčových otázkách nové středoevropské velmoci.

Geografie

Nový stát zahrnuje kompletní rozlohu bývalé České republiky a Polska. Výjimku tvoří území města Brna, které se v referendu prohlásilo za svrchované území Moravy a očekávalo, že se k němu někdo připojí.

Státní symboly

O podobě státního znaku se jedná. Jisté je, že bude obsahovat lvy a orlice, ovšem neví se, v jaké sestavě a kolik budou mít ocasů. Heraldické delegace se už ovšem shodly na státní vlajce. Bude červenobílá s řadou vodorovných pruhů, podobně jako na vlajce USA. Modrý klín bude vsazen doprostřed vlajky vrcholem vzhůru. Symbolika tohoto neobvyklého útvaru bude vykládána různě. Poláci ho pokládají za Boží oko, Češi za horu Říp.

Státní správa

Správa nového státu bude řízena dvoukomorovým parlamentem a senátem, kde za polskou stranu zasednou církevní hodnostáři a za českou sbor hospodských mudrců. Unikátně bylo vyřešeno dilema, kam umístit hlavní město. Poločeský Těšín bude oficiálním centrem země, ale protože se do něj nevejdou žádné úřady a žádný papaláš tam nechce bydlet, budou jmenovány ještě dvě tzv. pobočné metropole. V Praze bude sídlit moc světská, hlavně kvůli tomu, že se tu polským poslancům hrozně moc líbí. Do Varšavy se přesune centrum církevní, v čemž si zase libují čeští hodnostáři, kteří už se těší na to, že je konečně bude brát někdo vážně.

Finance

Společnou měnou nového státu bude Zloruna. Unikátní budou zejména mince, které nebudou mít rub, ale dva líce, na kterých bude vyražen lev a orlice.

Zahraniční vztahy

Zahraniční politika nově vytvořené velmoci je předmětem intenzivních jednání a rýsuje se pouze velmi rámcově. V podstatě jediný jistý bod je, že nemáme rádi Rusy.

Jazyk

Ustanovení jednoho úředního jazyka bylo na doporučení lingvistických expertů odloženo. Až do 10. století se čeština s polštinou v podstatě shodovaly a ještě dalších čtyři sta let jsme si bez problémů rozuměli. Očekává se tedy, že se postupem doby oba jazyky opět spojí v jeden. Aby se proces urychlil, bude vydávána příručka, která bude doporučovat prosazování některých vybraných výrazů na úřadech, ve školách a masmédiích. Jako první bylo navrženo sloučení dvou nejčastějších výrazů v obou jazycích do neologismu „kurwole".

Kultura

Jelikož se česko-polská kulturní scéna navzájem doplňuje, proběhla jednání velmi hladce a rokovalo se pouze o oblasti hudby. Původní dohoda ministrů kultury měla zajistit výměnu polského jazzu za Karla Gotta a Ewu Farnou. Polská strana ovšem poukázala na fakt, že Ewa je stejně napůl Polka, a vymohla si dodatek, jež přikazuje Ivanu Mládkovi zpívat jeho největší hit pouze ve verzi „Józek z bagien". Podepsání dohody bylo v jednom momentu ohroženo vlivným šíbrem české kulturní scény Petrem Jandou, který ji podmiňoval dosazením sebe sama na pozici prezidenta Síně českopolské rokenrolové slávy. Po krátké diskusi byla ovšem funkce přiřčena kapelníkovi legendární polské kapely Czerwone Gitary Jerzy Kostelovi. V jeho prospěch rozhodl fakt, že má na rozdíl od Jandy soudnost, koncertuje pouze výjimečně a nepředstírá, že mu ještě rostou vlasy.

Cestovní ruch

Na pobřeží Baltského moře bude vybudováno speciální letovisko, kde bude vyhláškou zakázána němčina, a ve kterém budou mít čeští turisté vždy rezervována lehátka. Jedná se rovněž o vybudování speciální odbočky českopolského plynovodu Stork, pomocí které by byla v resortu vytápěna voda a vzduch a koupací sezóna tak prodloužena z dnešních čtyř dnů na alespoň čtyři týdny. Polská strana si v rámci jednání vymohla postoupení území Krkonoš, kam stejně už nikdo než Poláci nejezdí. K dohodě patří i právo přejmenovat Krakonoše na Liczyrzepa a Trautenberka na Ivana Hrozného.

Kulinářství

Spojení obou států se zde dočkalo velkého ohlasu a řada předních gastronomů už pracuje na fúzi české a polské kuchyně. Bohužel vepřo-pirogo-zelo, bigosz na smetaně ani švestkové knedlíky v aspiku se zatím nesetkaly s úspěchem a na státnických recepcích se tedy prozatím podává všeobecně oblíbený vídeňský řízek. Větší pokrok zaznamenávají nápojoví odborníci, v jejichž laboratořích se už rýsuje nový národní nápoj s pracovním názvem „Pivodka".

Zpět

Názory 0

Sdílejte

Facebook Jagg Delicious

Linkuj Google Pošli známému