Home › Témata › Očurat všechny rohy hřiště
V americkém fotbale se traduje historka o úspěšném hráči, který si odmítal prát suspenzor, protože věřil, že mouchy přinášejí štěstí. O divné rituály, které mají sportovcům přinést štěstí, slávu a peníze, není ve skutečnosti vůbec nouze.
Třináct ušlapaných fanoušků a desítky zraněných má na svědomí nešikovný brankář ugandského týmu Nyuki. Po inkasovaném gólu vytáhl z dresu panenku voodoo a začal provádět jakýsi rituál. Jakmile si toho všimli protihráči, začali se okamžitě rvát, fanoušci házet kamením a skončilo to zásahem jízdní policie se slzným plynem.
V Evropě jsou rituály mírumilovnější. David Beckham například nesnáší lichá čísla. Trenér Birmingham City Barry Fry před každým utkáním očurával všechny čtyři rohy hřiště. Francouz Laurent Blanc zase před reprezentačním utkáním líbe holou hlavu brankáře Fabiena Barteze.
Haka je původně hromadný maorský bojový tanec, který tančili chlapi před odchodem do bitvy a od roku 1905 jím zahajují novozélandští All Blacks svá ragbyová utkání. Rituální Haka má dnes status kulturní památky. Když letos při finále MS v rugby francouzský tým během ní překročil půlící čáru, dostal za to flastr 10 000 EUR.
Tady se na ten incident můžete podívat sami. Haka vypadá velmi působivě. Proti odvaze, kterou museli Francouzi sesbírat, je nějaká pokuta jako nic.
Tenhle sport se rituálními podivíny jen hemží. Rafael Nadal si na kurt bere zásadně dvě lahve, jednu s ledovou a druhou s nechlazenou vodou. Při každém střídání si z obou lokne a pak je otočí etiketou na stranu, kde bude hrát. Taky musí mít ponožky vyhrnuté přesně stejně vysoko a před servisem si přes šortky povytáhne spodní prádlo. Po každém bodu si levou rukou utře tvář.
Serena Williamsová před prvním servisem klepne míčkem pětkrát o zem, před druhým dvakrát a během turnaje si nemění ponožky. Goran Ivaniševič se při turnajích každý den ráno díval na Teletubbies, jedl stejnou snídani, sprchoval se ve stejné sprše, ale chodil pokaždé na jiný záchod. Pete Sampras spal zásadně při naplno vyšroubované klimatizaci a v naprosté tmě.
Když si dáte pozor, uslyšíte Nadalův tichý, ale důrazný povel: Nešahej na tu vodu! Na rituály se holt nechmatá.
Nejrozšířenějším rituálem je neholit si při turnajích fousy. Prý s tím začali New York Islanders při play-off Stanley cupu v 80. letech a kupodivu to průměrnému týmu přineslo čtyři tituly. Rituálů individuálních je tu neuvěřitelná spousta. Třeba Kanaďan Bruce Gardiner namáčel za trest neposlušné hokejky do záchodu. Jarda Jágr jí před utkáním vždy stejné jídlo - špagety s rajčatovou omáčkou a kuřetem, které zajídá tatrankami. Asi nejdivnější je zvyk fanoušků Detroitu házet při utkání play-off na led chobotnici (zvyk pochází z 50. let, kdy pro zisk Stanley Cupu bylo potřeba 8 vítězství).
Chudáci chobotnice. Jak k tomu přijdou? To je holt každému jedno. Hlavně, že se vyhrává.
Ten taky divnými rituály přetéká. Nadhazovač Turk Wendel si před každou směnou dával do pusy čtyři kusy lékořice a flusal kolem sebe černé sliny. Jakmile vyřadil pálkaře, šel si vyčistit zuby a dal si další čtyři kusy. Když se mu dařilo, nikdo na něj nesměl mluvit, sedět vedle něj ani na něj myslet. Pálkař Larry Walker se narodil 3. listopadu ve 3:33, takže byl celý život posedlý jistým číslem. Kromě samozřejmostí, jako je dres s číslem 33, bylo jeho oblíbeným trikem kupovat 33 chudým dětem lístky do sektoru 333. Z jeho kontraktu každý rok putuje 3 333 333 dolarů na dobročinné účely.
Ty trojky prostě nejde přehlédnout. Jméno Larry Walker má jedenáct písmen, ale když si rozdělíte W na dvě obyčejná V, je těch čísel 12. A když sečtete jedničku a dvojku? No?
Někdejší legendy boxu jako Sam Langford, John L. Sullivan nebo Sugar Ray Robinson si před utkáním rádi cvakli hovězí krve (a to se člověk šklebí, když Rocky chlemtal syrová vejce). Kickboxer Georges "Rush" St.Pierre si zase před utkáním nasliní bradavky, což vypadá fakt divně, ale nikdo se mu neodváží posmívat.
Názory 0
Názory 8
Názory 0
Copyright © 2008-2012 Vodafone Czech Republic a.s.
Názory 0