Motto dne: Jak se nopsí dříví do lesa, tak se nosí dříví z lesa.

Právě se stalo:

  • TORONTO: Myši zabili při sebevražedném útoku 3 kočky a kocoura.
  • BITOZEVES: Muž (50) odklízel plamenometem sníh a podpálil dům, hospodu a konzum.
  • PRAHA: Heidi Janků se cítí zbytečná.
  • TELČ: Krkací rekordman zvládl na jeden zátah vyříhnout celou řeckou alfabetu a půl Polednice.
  • NAIROBI: Vědci z University of Nairobi slaví další úspěch. Vypěstovali samohybnou tykev.

HomeČlánky › Za korunu semtele

Za korunu semtele

Dnes vůbec první sloupek, který Emil Hakl napsal pro ČILICHILI. Pamatujete?

Emil Hakl, mj. autor knih Intimní schránka Sabriny Black, O rodičích a dětech (cena Magnesia Litera 2002) nebo O létajících objektech. Na otázku, co ho poslední dobou zaujalo, řekl: „Mám rád, když mi po ránu praská v zádech. Když si při této činnosti zároveň zacpete uši, úplně zřetelně slyšíte, jak pomalu, ale neúprosně žijete."

Můj děda si na nějaké vyvádění aprílem moc nepotrpěl, protože dělal to, co se činívá na apríla, průběžně. Tím pádem nebylo na chlup prvního, když vyrazil s kočárkem na projížďku. Uvnitř jsem lehával . Ale protože děda neměl rád jistou Bajzovou, která nevynechala příležitost, aby mě oslintala, vymyslel akci - v kočárku spočíval pozorně uložený, igelitem vypodložený a peřinkou přikrytý sumec, kterého ten den vytáhl z řeky. V široké hubě měl zastrčen dudlík. Já byl někde v pokoji a spal jsem.

A všechno šlo, jak mělo - Bajzová zahlédla dědu a šla: „Tak jakpak se dneska má pišišinda? Jak še má pišiši?!" Děda se těšil a baba už nahlížela do kočáru. „Spinká," zahudrovala. „No spinká, ale mračí se, je nespokojenej," nadhodil. „Ale neni nespokojenej, hežky špinká, ňo..." „Zlobí!" zkusil ještě. „Nezlobí, že né, nežlobíš, tý šeš podobnej tátoj, ani ti nedám pušinku, bábu bolí v krku," uzavřela. Děda počkal, až zmizí. Zkontroloval, jestli se mu to nezdá. Sumec zíral vyhaslýma očkama do nebe.

Děda v šoku dotlačil kočár domů a chystal se uvést věci do původního stavu, když se za rohem vynořila matka: „Co děláte, dědo, s kočárem, my ho půl hodiny hledáme!" „Co by, nic," stačil říct. Matce to nedalo a podívala se. Reagovala samozřejmě správně: práskla sebou o zeď. V tu chvíli se zjevila babička. Smrtelně bílá matka ukázala na kočárek a ona se podívala. „Je!" vydechla a sesula se do kopřiv. Sumec to všechno spokojeně pozoroval. To se tak napíše, spokojeně; sumec byl po smrti, ale my lidé jsme jakožto mimořádně dravý druh zvyklí dělat si z takových věcí srandu. Zabít a zesměšnit, to je náš způsob.

Zabít, zesměšnit a jako bonus sežrat.
Jenže to jsem odbočil. Chtěl jsem říct apríl, svátek bláznů, kdepak se asi vzal? Jen tak pro pořádek jsem si v encyklopedii ověřil fakta: 1. dubna se vylodili spojenci na Okinawě. V ČSR proběhla cenová reforma. V Kanadě se podařilo vypiplat virus něčeho, o čem se radši ani nehovoří, co to je, schopný vybít během pololetí celou planetu. V Hondurasu se narodila geniální čtyřčata. Atakdále. Takže co... Dnes je apríl evidentně vhodný především jako téma pro různé rychlé mediální piškuntálie, do kterých jsem se tímto rovněž zapojil.

Film podle mistrovy knihy. Kdypak asi zfilmujou jeho sloupky pro náš časák?

Text: Emil Hakl
Foto: Michael Kratochvíl

Zpět

Komentovat

0Komentářů

Přidat komentář

Poslední komentáře

Tento článek ještě nikdo nekomentoval.

Ohodnotit

Nemáte zapnutý JavaScript.

Sdílet


Doporučujeme

Články

Další články

Videa

Další videa

Soutěž

Hledá se SUPERVÝKON

Vodafone


Dnes je 10. 3. 2010, svátek má Vektorie

Vyhledávání

Rychlá navigace


Hlavní navigace


Copyright © 2008-2009 Vodafone Czech Republic a.s.

Vodafone.cz