Dnes vůbec první sloupek, který Emil Hakl napsal pro ČILICHILI. Pamatujete?

Můj děda si na nějaké vyvádění aprílem moc nepotrpěl, protože dělal to, co se činívá na apríla, průběžně. Tím pádem nebylo na chlup prvního, když vyrazil s kočárkem na projížďku. Uvnitř jsem lehával já. Ale protože děda neměl rád jistou Bajzovou, která nevynechala příležitost, aby mě oslintala, vymyslel akci - v kočárku spočíval pozorně uložený, igelitem vypodložený a peřinkou přikrytý sumec, kterého ten den vytáhl z řeky. V široké hubě měl zastrčen dudlík. Já byl někde v pokoji a spal jsem.

A všechno šlo, jak mělo - Bajzová zahlédla dědu a šla: „Tak jakpak se dneska má pišišinda? Jak še má pišiši?!" Děda se těšil a baba už nahlížela do kočáru. „Spinká," zahudrovala. „No spinká, ale mračí se, je nespokojenej," nadhodil. „Ale neni nespokojenej, hežky špinká, ňo..." „Zlobí!" zkusil ještě. „Nezlobí, že né, nežlobíš, tý šeš podobnej tátoj, ani ti nedám pušinku, bábu bolí v krku," uzavřela. Děda počkal, až zmizí. Zkontroloval, jestli se mu to nezdá. Sumec zíral vyhaslýma očkama do nebe.

Děda v šoku dotlačil kočár domů a chystal se uvést věci do původního stavu, když se za rohem vynořila matka: „Co děláte, dědo, s kočárem, my ho půl hodiny hledáme!" „Co by, nic," stačil říct. Matce to nedalo a podívala se. Reagovala samozřejmě správně: práskla sebou o zeď. V tu chvíli se zjevila babička. Smrtelně bílá matka ukázala na kočárek a ona se podívala. „Je!" vydechla a sesula se do kopřiv. Sumec to všechno spokojeně pozoroval. To se tak napíše, spokojeně; sumec byl po smrti, ale my lidé jsme jakožto mimořádně dravý druh zvyklí dělat si z takových věcí srandu. Zabít a zesměšnit, to je náš způsob.

Zabít, zesměšnit a jako bonus sežrat.
Jenže to jsem odbočil. Chtěl jsem říct apríl, svátek bláznů, kdepak se asi vzal? Jen tak pro pořádek jsem si v encyklopedii ověřil fakta: 1. dubna se vylodili spojenci na Okinawě. V ČSR proběhla cenová reforma. V Kanadě se podařilo vypiplat virus něčeho, o čem se radši ani nehovoří, co to je, schopný vybít během pololetí celou planetu. V Hondurasu se narodila geniální čtyřčata. Atakdále. Takže co... Dnes je apríl evidentně vhodný především jako téma pro různé rychlé mediální piškuntálie, do kterých jsem se tímto rovněž zapojil.

Související

• Čeština vs Polština

  Tyhle jazyky k sobě měly vždycky blízko. A dodnes si oba národy při troše snahy krásně rozumějí. Problém nastává ve chvíli, kdy má podobné slovo jiný...

• Ksichty města

  Od roku 2008 bydlí na světě poprvé v historii víc lidí ve městech než na venkově. Angličan Jasper James se rozhodl vyfotit, jak se město do lidí...

• Druidi v uniformě

  Americká armáda vybudovala druidský kruh na své vojenské akademii, aby poskytla čarodějnicím, pohanům a druidům místo k uctívání.