Běhání je náboženství dneška. Běhá kde kdo, běhá se všude, běhá se pro radost, běhá se kvůli shazování kil, běhá se, aby si vás lidi všimli (zdravíme Terryho Foxe a Forresta Gumpa). A především se běhá proto, že narozdíl od trdlování v předražených fitnesscentrech je to skoro zadarmo.

Pomineme-li tričko a tepláky, tak v podstatě jedinou investicí představují pořádné boty, u kterých platí jednoduchá rovnice. Čím dražší boty si koupíte, tím větší máte šanci, že si uženete chronické zranění.

Nohy a boty

Než se začnete chytat za hlavu, co vám to do ní zas tlačíme za nesmysly, pojďme se podívat, jak si spolu boty a nohy rozumí. Lidské chodidlo je zařízení stejně geniální jako mozek (a navíc ho používáme podstatně častěji). Vyvíjelo se 4 miliony let, najdete v něm 26 kostí, 33 kloubů, 12 šlach a 18 svalů, to vše je poskládáno tak, aby vás to dokázalo pár desítek let nadnášet a posouvat kupředu. Při běhu naboso si noha sama hledá ideální způsob došlapů a odrazů. Dopadá na špičku, pak se přisaje k povrchu a přes špičku se zase odrazí kupředu. Tímto způsobem běhají dodnes nejlepší vytrvalci světa od Keňanů po jihoamerické horské kmeny, a dokud se závody běhaly v plátěnkách s plochou podrážkou, jiný styl ani nepřicházel v úvahu. V 70. letech ale dostal trenér běžeckého družstva Oregonské univerzity Bill Bowerman nápad vyrobit botu se zvednutou patou vypodloženou kusem pružné gumy. Nápad měl několik důsledků. Jednak umožnil závodníkům prodloužit krok a dopadat při běhu na patu. Za druhé vydělal panu Bowermanovi takový majlant, že svou firmu pojmenoval po bohyni vítězství Nike. A za třetí nastartoval epidemii chronických zranění, kterými dnes trpí 65 – 80% všech pravidelných běžců.

Skoro padesát let od startovního výstřelu běhací mánie utratíme za běhací boty kolem dvaceti miliard dolarů ročně. Aby se tenhle rozjetý kolotoč udržel ve švunku, musí se pravidelně popostrkovat. A že jsou to pořádné šťouchance. Asics strávil na vývoji modelu Kinsei 8 let a utratil 3 miliony dolarů. Výsledkem jsou „multiúhlové gelové polštáře“ a „středochodidlový posilovač odrazu“. Adidas zase láká na botu s vestavěným mikroprocesorem, který průběžně upravuje polstrování pod chodidlem. O Reebok podrážkách tvarovaných pro formování dámských prdelek nemluvě. Člověk by si řekl, že za něčím takovým musí stát hromada profesorů a dvě hromady doktorů. Opak je ovšem pravdou. Všechny ty torzní mosty a gelové polštáře pochází ze stejné laboratoře jako pilulky na zhubnutí nebo kosmodisk doktora Středy.

Nejdražší jsou nejhorší

Když Dr. Craig Richards, výzkumník při Univerzitě v Newcastlu poukázal v časopise British Journal Of Sports Medicine na fakt, že neexistuje jediná studie dokazující příznivý vliv moderních běžeckých bot na zdraví běžce, vzbudil tím dost slušný ohlas a spoustu nedůvěry.

Celá pravda je ale ještě neuvěřitelnější. Když přední švýcarský specialista na preventivní medicínu Bernard Marti pátral po příčinách zranění běhavců, zjistil, že počet zranění nesouvisí ani s povrchem, na jakém běžci trénují, ani s jejich tělesnou váhou – zato souvisí s cenou běžeckých bot. Běžci, kteří kupovali boty dražší než 95 dolarů, byli vystaveni dvojnásobnému riziku zranění než ti, kteří běhali v botách za méně než 40 dolarů. Následující studie časopisu Medicine & Science In Sports & Exercise z roku 1991 už natvrdo uvedla, že běžci používající drahou obuv se vystavují daleko většímu riziku zranění, než ti, kteří běhají v laciných keckách. Trvalo to ovšem ještě dalších 17 let, než se rozhoupal i nejvlivnější světový magazín pro běžce Runner´s World a přiznal, že skoro čtyřicet let mátl a radil jim špatně.

Nová generace

Jestli teď litujete běžeckoobuvnický průmysl, který se pod tíhou důkazů hroutí a domníváte se, že lidé začnou běhat v jarmilách, tak se nemusíte bát. Už jen proto, že trh začíná pomalu zaplavovat nabídka „nové generace“ joggingové obuvi, jejichž radikální modely připomínají neoprenové ponožky. Odborníci ovšem varují, že přejít zničehonic z vypolstrovaných bačkor na běhání bez bot není dobré. Takže jestli jste v pokušení poslechnout slogan modelu Nike Free „Běhejte bosi“, vzpomeňte si, že ještě nedávno nám stejní pánové tvrdili pravý opak.

Text: Jiří Holubec

Související

• 8 nebezpečí, která vám otráví jízdu autem

  Všichni někdy blbě odbočíme, zabloudíme nebo potřebujeme někoho vysadit na zákazu. Kdo se vzteká, na toho čeká za zatáčkou zubatá. Tak se raději na...

• Ztraceno v překladači

  Používáte internetové překladače? Podrobili jsme ultimativnímu testu ten nejznámější od Googlu. Jak obstál ve zkoušce z překladu populárních...

• 8 maličkostí, které vám otráví koncert

  Jdete na koncert a všechno je v podstatě dokonalý. Akorát, že vám to může zkazit pár drobností. Zákonů schválnosti, které se vám nevyhnou. V nejhorším...