Home › Články › Liberální výchova
Řvoucí děcko se válí s hurónským řevem na zemi. V obličeji rudé jako rajče. Jekot chvílemi ustává, ale jen proto aby se harant nadechl k dalšímu táhlému zaječení. Rodič stojí opodál a s rozpačitým úsměvem pípne: „On jen projevuje svoji osobnost…“ I takhle může dopadnout příliš liberální výchova.
„No kam ten svět spěje? Člověk se nemůže divit, že to takhle vypadá... Haranti se prostě mají držet pěkně zkrátka." Tohle je častý argument důchodců v tramvaji. Ohání se tím pokaždé, když se v jejich blízkosti vyskytne plačící dítě nebo o dětské kriminalitě píšou v Blesku. Jenže, co naplat, mají pravdu. Někteří haranti by prostě potřebovali zatnout tipec. Všeho moc škodí. I volnosti. A její dávkování záleží hlavně na rodičích. Existuje totiž pár věcí, které byste své ratolesti říkat neměli. Teda pokud nechcete, aby vám po domě lítal harant de luxe.
„Jenom hezky křič! Vyjádřit svoji osobnost je přece tvoje právo." Vaše uřvané dítě pak pravděpodobně budou šikanovat ve školce i učitelky.
„Nemusíš si čistit zoubky. Jen si uvědom, že podstupuješ vyšší riziko zubního kazu." Prostě to děcko nažeňte do koupelny, nebo bude mít už ve dvaceti vyndavací zuby.
„To je dobře, žes Petříka praštila kyblíčkem. Musíš se umět prosadit." Až vaše dítě praští Petřík plastovým bagrem, pak se teprve uvidí, komu patří pískoviště.
A u puberťáků se nemusí vyplatit ani „No jak myslíš, zkus si to sám, abys věděl, že mám pravdu." Zvlášť v případě, že se snažíte z vlastní zkušenosti vysvětlit, že půl litru rumu na ex nevypije nikdo.
Kdo z vás se v okolí takového uřvaného sebestředného produktu liberální výchovy ocitl, dobře ví, že důchodci v tramvaji mají pravdu. Rodiče by svého haranta měli mít na řemeni, nebo mít řemen sem tam v ruce. Jinak se taky může stát, že ho na ulici seřeže nějaký náhodný kolemjdoucí, co se na to prostě už nemůže koukat.
Nejlepší způsob, jak se vyhnout harantům, je vůbec si je nepořizovat.
Názory 2
Názory 0
Názory 2
Copyright © 2008-2012 Vodafone Czech Republic a.s.
Názory 3