Jakmile najde Levi van Veluw kus starého koberce, pikslu sušeného mléka nebo umělou trávu s kravičkou, hned si to přidělá na hlavu, aby přivedl na svět další fotku ze série bizarních autoportrétů. A dělá to zatraceně dobře, dokonce tak dobře, že se tím živí. „Překvapilo mě, že se ty fotky prodávají, ozývají se mi galerie z celé Evropy,“ říká pětadvacetiletý Holanďan, podle kterého je v uměleckém světě ze všeho nejdůležitější originalita.

Jak vznikají vaše fotky? Nechce se věřit, že se jedná o práci jednoho člověka.
Sednu si před zrcadlo a zhruba šest hodin pracuju s vlastní hlavou jako s uměleckým plátnem. Samozřejmě tomu předchází dost detailní příprava, skicy atd. Musím mít představu, co a jak chci vytvořit, a mít pohromadě i materiál. Když mám hlavu hotovou, vymyslím ještě zarámování a pak se fotím pomocí dálkové spouště. Všechno dělám sám, asistenti by mě zbytečně rozptylovali a já se potřebuju soustředit. Stejně tak nepoužívám digitální manipulaci, takže žádný Photoshop.

A to ani nevyužíváte jiné modely nebo modelky?
Zkoušel jsem pracovat i s jinými lidmi, ale nikam to nevedlo.

Proč? Máte se tak rád, nebo je to jen praktické?
Výsledek byl úplně jinde než moje původní představa, tak mi nezbylo než pracovat sám se sebou. Asi je v tom i trocha narcismu, ale když pracuju s vlastní hlavou, ty fotky jsou pak osobnější. Navíc mi naprosto vyhovuje tvar mé hlavy, ve srovnání s ostatními lidmi ji mám dost vyhublou a kostnatou, líp se mi s ní pracuje. Někdy ale používám i model svojí hlavy a nově sochu.

Kolik času vám jedna taková fotka zabere?
Vymýšlení a příprava trvá několik týdnů, na realizaci mám jen jeden den. Většinou mi stačí deset hodin, někdy se to ale protáhne a nejdu spát. Samotné focení je otázkou několika minut.

Kam na svoje nápady chodíte?
Inspirací jsou pro mě většinou věci z každodenního života. Někdy je to dřevo, někdy oblázky z řeky nebo obyčejný levný koberec. Rád pracuju se světlem. Smyslem mé tvorby je vytváření nových souvislostí mezi věcmi, které můžeme najít v denním životě. Baví mě provokovat. Umělé stromky nebo kamenné oblázky nalepené na hlavě člověka jsou na první pohled pro většinu lidí zvláštní.

Co chystáte teď?
Skoro rok pracuju na projektu jeskyně vyhloubené do obrovského bloku polystyrenu. Ta krychle bude 10×10×10 metrů velká a budu pracovat jen ručními nástroji, žádná mechanizace. Zvládnout to musím za dva měsíce. Uvidíme, jestli se to podaří.

Více na levivanveluw.nl

Související

• Zkazit se dá i gin s tonikem

  „Jak jste na mě přišel?“ ptá se ve svém Bugsy´s Baru kousek od Staroměstského náměstí čtyřicetiletý Václav Vojíř. „No,“ říkám mu, „ptal jsem se po...

• Mám černobylskou nemoc

  Když náš kolega Petr Toman odjížděl na dovolenou do Černobylu místo někam k moři, klepali jsme si všichni na čelo. Když o pár měsíců později s fotkami...

• Programátora poznáte podle bot

  Ve střední Evropě spolupracuje přímo s Facebookem jediná firma. Sídlí v Plzni, kde se také zpracovává celosvětově největší objem dat z facebookových...