Právě se stalo:

PRAHA: „Silikon jsi a v silikon se obrátíš,“ zaznělo na pohřbu české modelky.
GOLČŮV JENÍKOV: Zácpa na D1 dílem sabotéra.
STOCKPORT: Všichni výživoví poradci radí to samé, zjistili vědci.
SHUANG-FEI: Šéf OSN vyjel do Číny jednat o ekologičtějším provádění poprav.

Home › Články › Hřebenovka pro povstalce

Hřebenovka pro povstalce

Hlavní tag (sekce): To nejlepší z tištěného

Nejhorší ze všeho je horský profík. Chytí vás do drápů a poháněn vaším nekriticky obdivným pohledem vám hustí do hlavy moudra o Nízkých Tatrách...

„V zimě si do hor musíš vzít mačky, rámové sněžnice s bodcem a volnou patou a sadu na opravy," tvrdil mi jeden takový bodrý horal, když jsem se chystal do Nízkých Tater. ,,Pomocné lano má mít alespoň 6 mm, bavlněné prádlo si neber, brýle ale lyžařské i sluneční, stan odolný proti větru, teleskopické hůlky, vařič se závětřím, čelovku, lavinový pípák, vysoké pohorky a návleky..." Pustil mě, až když jsem se od srdce zasmál jeho poznámce, že píšťalku je třeba mít plastovou, nechcete-li s přimrzlou kovovou na puse putovat celý zbytek cesty.

Druhý den se mi všechno rozleželo. Je to jasné, dotyčný dělal jenom ramena. A protože se červené stezce po hlavním hřebeni Nízkých Tater říká Cesta hrdinů Slovenského národního povstání, povstal jsem i já. Vykašlal jsem se na mnohé z jeho přehnaných rad, a přibalil naopak důvěru ve své síly. A také věrnou kopii druhoválečné větrovky německých horských myslivců místo goretexové bundy. Spacák pouze do -8° C.

Ještě, že té zimy nebyl na hřebeni takřka vůbec sníh, a podle uklízečky z chaty pod Chopkom byl naštěstí jen ,,normálny januárovy vietor!" I tak jsem třikrát zabloudil a zimou mi přimrzly uši k hlavě. Na hřebeni bylo nádherně, ale s výbavou bych si to užil líp a bez strachu. Takže tady je ponaučení: V zimě si na hřeben Nízkých Tater vezměte mačky, rámové sněžnice s bodcem a volnou patou a sadu na opravy. A tak dále. Bude totiž nejspíš zima, vítr, bude to klouzat a v noci bude tma. Ale když všechno klapne, bude ta zimní cesta fakt super. A věřte, že super je jen slabé slovo!

Pro rodinu:

Rozhodně neradím, abyste se pokoušeli přejít teď v zimě hřeben, nebo jeho část, s dětmi - zvlášť, jestli to pro vás samotné bude premiéra. Nepouštějte se ale do zimní tůry pouze ve dvou; doporučená minimální skupina jsou tři a více - zvlášť, pokud jdete poprvé, snažte se domluvit s někým, kdo má v daném směru již nějakou zkušenost. Mezi Donovaly a Čertovicou jsou vhodně rozmístěny chaty a útulny - zhruba v rozmezí denního pochodu. Nemusíte tedy hned napoprvé spát pod stanem...

I takhle to může vypadat, když sebou vytáhnete mrňata. Útulna daleko a přituhuje.

Pro milence:

No. Program při zimní hřebenové tůře budete mít nejspíš stejný, jako každý jiný. Jenom po sobě budete asi vrhat víc zamilovaných pohledů než ostatní, občas se navzdory závějím budete pokoušet vést za ruce a obecně si asi budete víc pomáhat...A taky se potají jistě budete navzájem pozorovat - vedle sjíždění divoké řeky i horská turistika - zvláště pak ta zimní - dobře prověří odolnost každého jednotlivce a leccos napoví o jeho povaze ...

Pro partu:

Ať už při cestě z Donoval do Čertovice či obráceně, můžete pokořit tři dvoutisícovky ze čtyřech v Nízkých Tatrách - Chopok, Dereše a hlavně Ďumbier. Budete-li zkoušet spát pod stanem a bude-li to poprvé, rozbijte tábořiště poblíž některé z chat či útulen, které cestou potkáte. V případě nějaké nečekané události - třeba odletu stanu s větrem - se můžete uchýlit do bezpečí. Nepodceňte faktor efektivní teploty ( Wind Chill - při dané teplotě je větší zima když fouká vítr, než když je bezvětří ). Mějte zjištěnu délku dne, ať můžete plánovat tempo pochodu. Držte se za všech okolností pohromadě a nescházejte z vykolíkovaných cest - při zhoršeném počasí se může viditelnost rychle změnit...

Důležité věci o možných trasách najdete na stránkách Nízkých Tater. A vybavení? To je zase tady.

Takhle vypadá vrchol Ďumbieru. Pro ty, co je lákají výhledy, ale nechce se jim nikam šplhat.

Zpět

Názory 0