Fullmoonu nikdo nemůže vyčítat, že by byl nějak odfláknutej. Z každé stránky stříká, že se s ní mazlil někdo, komu na vydávání hudebního časopisu fakt záleží. A nejen co se týče toho, jak časopis vypadá. I na článcích je vidět, že autory baví psát.
Všichni nepochybně poslouchají mraky hudby, o které nemá většinová populace ani ánung a frčí na kapelách, který ještě pomalu ani neexistují, jak jsou fresh. Jenže to, že vás baví poslouchat garáží zkreslenou tamburínu, ještě bohužel neznamená, že o ní dokážete napsat prima článek. A tak se v časáku potkávají nadšené a čtivé bloky textu a nadšené bloky textu k neučtení plné pseudoepiky, drogových metafor a co možná nejabsurdnějších slovních spojení.
Žádný časopis by neměl budit u čtenáře dojem, že z vás dělá nějaký egomaniacký grafoman blbce. Nebo že jde o elitářské počteníčko pro pár zasvěcených. A tomuhle pocitu se v případě Fullmoonu nedá moc ubránit.
A je to vážně velká škoda. Jenže co naplat, když se to fakt nedá číst. Však se podívejte na některé perly. Schválně jestli jim budete rozumět.
„Vidím to zrychleně a čistě, vzpomínky na drogu a kuny v kožíšcích, kuny bez nich, ravevová spartakiáda se zadupává do změklé hlíny kolem změklé hlíny kolem jezer, 2002. Cut. Noise cut, cunning cunt, mazaná díra vesmíru. Cut. O deset let později: Tati, co dneska není old school? – Jedině retro zlato.“
Chemical Brothers / Maxim Niké, Fullmoon 09/2011
„Vál se několikrát na malou chvilku zastaví a neodvratnost konce je nabíledni noci. Rytmika se rozpadá do malých mrazivých děcek a hlubokých závějí, plíživě přítomná je rezignace, ta smrtelná touha usnout a nebýt.“
Beehover, Herbert Clark Horovic, Fullmoon 08/2010
„Dědictví pohanů, mrtvá kožka hudby a v ní dýmající strašidlo, šaman zavřený v cizí bytosti, napojený na prvotní zdroj všeho. Diktát pro první třídu? Bylina, býk, přibyfuck, všechno v jednom… …Jenže co s takovými deskami, našel jsem si holku, co má několikrát přešitej kvsicht a vložky prej dole, nahoře i někde uprostřed, liposukce není vada, ale zombiecká nutnost, zuby si čistím několik minut denně, a když vyhlížím biomechanickou budoucnost nemůžu ohrnovat nos nad silikonem, moderní materiál, současná technologie. To byl žert.“
Tex-Mex, Fullmoon 10/2011
„Na první pohled to vypadá, že Cisneros je v rámci Shrinebuider ten poslední v řadě, ale ve skutečnosti je jeho kmen OM blíže než neurotičtí vypravěči magistra Kellyho. Churavý akcent Neurosis, postavený na vratkém a přeci hustém bahnu sluchového podloží, se vyvíjí v tlumeném bezčasí, jako když chce zraněný vlk umřít ale neví, jak se zadávit.“
Shrinebuider / MXM & , Umberto Deko, Fullmoon 06/2010
„Pozoruji zvedající se vlnobití listím zapadané řeky a má ústa i nos brání se vdechnutí čerstvého vzduchu přinášeného větrem ze zasněžených vrcholků v dáli se zdvihajícího pohoří. Slunce teprve před krátkým časem počalo ohřívat mému tělu vzdálenější zemskou polokouli a nastálé nesvětlo netma vybídlo k neurčitému setrvání na římse dokořán otevřeného okna. Byvši umístěno nad střechami okolních domů, je z něj záviděníhodný výhled do krajiny, jež se vždy s novým ročním obdobím mění téměř k nepoznání…“
Neutrino, Ištván Sutrházyi, Fullmoon 08/2010
„Perspektiva: ležící žena, objektiv někde u kolenou směrem k hlavě, vyholený klín, hned nad tím suchá lebka a pak vztyčené bradavky, černobílá syntéza, milostný trojboj. THIS IS MY FRIEND. Jeden z Cohanových artworků. Ještě bych počkal.“
Burning Love, MXM, Fullmoon 07/2010
„Tělo se roztéká po danceflooru napuštěném černým pižmem, gradace neexistuje, protože tenhle tanec je nekonečný, estetika blaxploitation je výhodou, nejvíc nahá, bejby, můžeš být jen v bezešvé podprsence pohledu.“
LCD Soundsystem, MXM, Fullmoon 08/2011
Poslední leč
Češi se mstí Vietnamu
Okamžik porcelánové smrti
Full servis
Vajco tanco
Útok pixelů
Názory 6