Hra je hra

Je zvláštní, jak se lidé ohledně toho, co bude za dvacet, padesát let, zásadně mýlí. Mám kalendář z roku 1900, kde jsou rytiny, jejich námětem je, jak to tu bude vypadat za sto let.

Po silnicích supí jakési parní skříně, mezi nimi se proplétají jednokolky, vzduch je plný

těles, u nichž není jasné, na jakém principu se vznášejí. Nic nemá vrtuli ani čtyři kola. Se sportem to nebude jiné, do něčeho se bude dál šťouchat, někam se poběží, poletí. Ledaže by vstoupila do hry genetika. To by pak byli slavní profíci znovu k dispozici, dala by se sestavit mužstva snů a tato by zápasila. Pokud budou peníze, ale na tohle budou vždycky. Maradona, Beckham, Zidane, kanonýr „Pepi“ Bican a Tonda Panenka budou jeden tým. Nebo jinak – Maradona proti Aguerovi, oba v počtu 14 kusů (kvůli střídačce). V meruně bude zabudována

kamera, aby to víc svištělo. Severní Čína proti Jižní Číně – 56 : 72. Mistrovství světa v pokeru, v kérování, v bukkake, vše může být. Tyranosaurus versus megalodon, Kasparov vs. Christina Aguilera, mamuti proti velrybám.

Jiná věc je privátní pohyb. Tam asi zvítězí maraton, bude se běhat od rána do večera, kdo se zastaví, dav ho smete. Což mi připomíná, že jsem dlouho neběhal. Ono už teď není v Riegerových sadech k hnutí. Kdyby se do ulic občas vpustil šavlozubý tygr (obdoba hispánského býka), oživilo by to rutinu. Lidé by byli vnímavější. Jedině městská policie by si ničeho nevšimla, ta by musela být vybavena tygřím paralyzérem, vypínačem, něčím podobným.

Což mi opět připomíná, jak nedávno kamarádovi, co šel ze squashe, ukradli auťák před nosem. Na rohu stáli strážníci, panenka s panáčkem. Doběhne k nim, křičí, že mu vzali vůz, a strážci povídají: „Víme, my to viděli.“ Auťák se vzápětí našel ve Stodůlkách, rozflákaný na hadry. Takže ho někdo nejspíš ukradl taky jen tak – ze sportu.

Názory 0

Sdílejte

Facebook Jagg Delicious

Linkuj Google Pošli známému